Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k určité věci na obdarovaného a obdarovaný dar přijímá. U běžného dárku zpravidla není potřeba sepisovat žádný dokument. Jakmile se však daruje nemovitost, hodnotnější majetek nebo se s darem spojují další podmínky, dobře připravená smlouva chrání obě strany.

Nejde přitom jen o to, zda smlouva formálně obstojí. Je potřeba přesně určit, co se daruje, komu má majetek připadnout a zda si dárce chce zachovat některá práva. U nemovitostí je navíc nutné počítat s řízením před katastrálním úřadem.

Kdy musí být darovací smlouva písemná

Písemná forma je nutná především tehdy, pokud je předmětem daru věc zapsaná ve veřejném seznamu. Typickým příkladem je byt, rodinný dům nebo pozemek zapsaný v katastru nemovitostí.

Písemná smlouva je potřebná také tehdy, pokud nedojde k předání darované věci současně s projevem vůle dárce věc darovat a obdarovaného dar přijmout. Smlouva v takovém případě zachycuje, k jakému plnění se dárce zavázal.

U běžných movitých věcí, které dárce obdarovanému ihned předá, může být darovací smlouva uzavřena i ústně. Písemná smlouva však může mít význam také zde, zejména pokud jde o hodnotnější věc nebo by mohl později vzniknout spor o její vlastnictví.

Co musí darovací smlouva obsahovat

Obsah smlouvy závisí na tom, co se daruje a jaké vztahy mají být převodem upraveny. Základem je vždy jednoznačné určení smluvních stran, daru a vůle stran majetek bezplatně převést a přijmout.

Označení dárce a obdarovaného

Fyzická osoba se ve smlouvě označuje zpravidla jménem, příjmením, datem narození a adresou bydliště. U právnické osoby se uvádí název, sídlo, identifikační číslo a osoba, která za ni jedná.

Údaje musí umožnit bezpečně určit, kdo je dárcem a kdo obdarovaným. U smlouvy předkládané katastrálnímu úřadu musí označení účastníků odpovídat také požadavkům katastrálních předpisů.

Přesné označení daru

Z darovací smlouvy musí být zřejmé, jaká konkrétní věc se převádí. U movité věci lze podle okolností uvést její značku, výrobní číslo, registrační značku nebo jiný údaj, který ji odliší od ostatních věcí.

U nemovitosti se nelze spokojit s běžným popisem typu „dům v Praze“ nebo „byt po rodičích“. Nemovitost musí být označena údaji používanými v katastru nemovitostí. Je potřeba zkontrolovat nejen byt nebo dům, ale také související pozemky a spoluvlastnické podíly.

Chybná nebo neúplná specifikace nemovitosti může vést k zamítnutí návrhu na vklad. V horším případě může smlouva převádět jiný rozsah majetku, než strany skutečně zamýšlely.

Projev vůle darovat a dar přijmout

Darování je bezúplatné. Ve smlouvě proto musí být jasně vyjádřeno, že dárce dar bezplatně převádí a obdarovaný jej přijímá.

Pokud má obdarovaný za převod poskytnout protiplnění, může již jít o jiný smluvní typ nebo o smíšenou smlouvu. Právní povaha smlouvy se neposuzuje jen podle jejího názvu, ale podle skutečného obsahu.

Podpisy smluvních stran

Písemnou darovací smlouvu musí smluvní strany podepsat. U smlouvy, která má sloužit jako podklad pro vklad do katastru, je standardním a bezpečným postupem podpisy úředně ověřit.

Nejsou-li podpisy na soukromé listině úředně ověřeny, musí navrhovatel jejich pravost katastrálnímu úřadu prokázat. Pokud ji ve stanovené lhůtě neprokáže, katastrální úřad řízení zastaví. Spoléhat na dodatečné prokazování podpisů proto zpravidla nepřináší žádnou výhodu.

Co dalšího lze v darovací smlouvě upravit

Jednoduchá darovací smlouva může obsahovat pouze samotný převod. U hodnotnějšího majetku však často vzniká potřeba upravit také další otázky.

Ve smlouvě lze podle konkrétní situace řešit například:

– způsob a termín předání daru,

– stav darované věci a její případné vady,

– rozdělení nákladů spojených s převodem,

– služebnost bydlení nebo užívání,

– zákaz zcizení nebo zatížení, jsou-li splněny zákonné podmínky,

– předkupní právo,

– příkaz spojený s darováním.

Jednotlivá ujednání je potřeba volit podle skutečného účelu převodu. Mechanické převzetí několika ustanovení z různých vzorů může vytvořit smlouvu, jejíž části si vzájemně odporují.

Darování nemovitosti a zápis do katastru

Obdarovaný se nestane vlastníkem nemovitosti už samotným podpisem darovací smlouvy. Vlastnické právo nabude až povoleným vkladem do katastru nemovitostí. Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na vklad došel příslušnému katastrálnímu úřadu.

K návrhu na vklad se přikládá vkladová listina, tedy zpravidla darovací smlouva s úředně ověřenými podpisy. Správní poplatek za přijetí návrhu na vklad činí 2 000 Kč.

Před podpisem smlouvy je vhodné zkontrolovat aktuální list vlastnictví. Z něj lze zjistit, zda na nemovitosti nevázne zástavní právo, exekuce, zákaz nakládání nebo jiné omezení.

Po dokončení řízení je vhodné zkontrolovat nový list vlastnictví a ověřit, zda katastrální úřad zapsal nový vlastnický stav i všechna další sjednaná práva správně.

Dar jednomu nebo oběma manželům

Pokud dárce poskytne dar pouze jednomu z manželů, dar zpravidla nebude součástí společného jmění a stane se výlučným majetkem obdarovaného manžela. Dárce však může projevit jiný úmysl.

Chce-li dárce obdarovat oba manžele, musí být ze smlouvy jednoznačné, zda mají věc nabýt do společného jmění, nebo do podílového spoluvlastnictví. U nemovitosti musí tomuto záměru odpovídat také návrh na zápis do katastru. Podrobněji se jednotlivým variantám věnuji v článku Darování mezi manželi, darování do společného jmění manželů, darování jednomu z manželů.

https://ak-kb.cz/darovani-mezi-manzeli-darovani-do-spolecneho-jmeni-manzelu-darovani-jednomu-z-manzelu/

Lze dar požadovat zpět

Dárce nemůže požadovat vrácení daru jen proto, že svého rozhodnutí později lituje nebo se vztahy mezi stranami zhoršily.

Občanský zákoník upravuje odvolání daru pro nouzi a pro nevděk. Každý z těchto důvodů má vlastní zákonné předpoklady. Ne každé nevhodné nebo necitlivé jednání obdarovaného proto představuje nevděk v právním smyslu.

Pokud dárce chce mít možnost ovlivnit další osud majetku, neměl by spoléhat na budoucí odvolání daru. Vhodnější je ještě před převodem zvážit, zda darování skutečně odpovídá jeho záměru a zda nemají být ve smlouvě sjednána další ochranná práva.

Nejčastější chyby v darovací smlouvě

V praxi bývá problematické zejména:

– nepřesné označení darované věci nebo nemovitosti,

– nejasné určení, kdo má dar nabýt,

– použití vzoru, který neodpovídá aktuálnímu stavu v katastru,

– opomenutí souvisejících pozemků nebo spoluvlastnických podílů,

– neurčité vymezení služebnosti,

– rozpor mezi smlouvou a návrhem na vklad,

– představa, že dar lze kdykoli jednoduše požadovat zpět.

Formálně použitelná smlouva ještě nemusí být bezpečná. Zejména u nemovitostí je potřeba posoudit nejen požadavky katastru, ale také dlouhodobé důsledky převodu.

Kdy lze použít jednoduchou smlouvu a kdy vyhledat advokáta

Jednoduchou darovací smlouvu lze zpravidla připravit svépomocí u běžné movité věci, která je ihned předána a není spojena s dalšími podmínkami. Právní pomoc je vhodná zejména při darování nemovitosti, převodu pouze části majetku, darování manželům, zřizování služebnosti nebo při existenci zástavního práva či jiného omezení.

Zvláštní pozornost vyžaduje situace, kdy rodiče darují nemovitost dětem, ale chtějí v ní nadále bydlet.

Shrnutí

Darovací smlouva může být velmi jednoduchá, pokud se daruje běžná věc a strany od převodu neočekávají nic dalšího. U nemovitostí nebo složitějšího rodinného uspořádání však musí smlouva řešit podstatně více než jen označení dárce, obdarovaného a daru.

Dobře připravená smlouva má přesně zachytit skutečný záměr stran, umožnit požadovaný zápis do katastru a předcházet sporům, které se mohou projevit až po několika letech.

Potřebujete-li poradit s přípravou darovací smlouvy, nebo provést kontrolu již sepsané smlouvy, neváhejte se obrátit se na mou advokátní kancelář a.k.K.B., e-mail: katerina.balatova@ak-kb.cz, kde Vám velmi ráda poskytnu odbornou pomoc.